Jste fatalisté a myslíte si, že máte přesně dáno, jak dlouho tady budete a nemá smysl se tím víc zabývat?
Nebo věříte, že svým přístupem k životu ovliníte, jak bude kvalitní a dlouhý? Už jen odpověď na tuto otázku
o vás něco vypovídá a mnohé předurčuje. Ten začátek, kdy vyšla naše hvězda a máme ho zapsaný v rodném listě
neovlivníme. Ten konec, symbolizovaný křížem určitě můžeme ovlivnit a oddálit svým celkovým postojem k životu,
myšlením, duševními a fyzickými aktivitami, stravováním, pitným režimem, prostředím v kterém trávíme svůj život
apodobně. Například střídání aktivit a odpočinku - relaxace, jakto můžeme odkoukat z přírody. To je velké téma,
které mě zajímá. Můžete se přidat. V ČR jsou lidé starší než 100 let a jejich příběh, návyky a životní styl může být pro nás mladší dobrou inspirací.
Občas ve zprávách vidíme, že i ve 102 letech můžete jezdit na kole, jít na operaci očí a odložit brýle. Ve 107 letech sledovat dění a být příkladem mnohým
padesátníkům po několika infarktech, že i ve dvojnásobném věku se dá důstojně žít. Takže moje vidina 126 let je možná
někomu k smíchu, pro někoho výzva a přidá se.... Klub dlouhověkých, aneb život začíná po devadesátce?!